Reálný výrobní čas je doba, kdy stroj v plánovaném čase skutečně vyráběl. Plantyst z něj počítá dostupnost, OEE i další ukazatele, viz Klíčové ukazatele výkonnosti měřené veličiny. Článek vysvětluje, jak reálný výrobní čas vzniká: nejdřív se ze signálu ze stroje určí naměřený výrobní čas, potom se omezí na plánovaný čas a očistí o vybrané prostoje.
- Naměřený výrobní čas ze signálu
- Výchozí vyhodnocení po minutách
- Vyhlazení krátkých mezer
- Detekce pravidelného cyklu
- Měření doby sepnutí
- Od naměřeného k reálnému výrobnímu času
- Kde se výrobní čas projeví
Naměřený výrobní čas ze signálu
Data o chodu stroje přicházejí do Plantystu z Plantyst IoT gateway nebo přes API. Podle typu měřené veličiny jde buď o impulzy (například jeden za každý kus nebo cyklus), nebo o informaci, jak dlouho byl signál sepnutý. Typy měřených veličin popisuje článek Interpretace dat v cloudu o chodu stroje.
Naměřený výrobní čas je doba, kdy podle signálu stroj vyráběl. Způsob vyhodnocení se volí podle stroje:
| Způsob | Co se započítá | Vhodné pro |
|---|---|---|
| Po minutách (výchozí) | Každá minuta, ve které přišel alespoň jeden impulz. | Čas cyklu kratší než minuta. |
| Vyhlazení krátkých mezer | Navíc jedna minuta bez impulzu mezi dvěma minutami s impulzem. | Čas cyklu zhruba do dvou minut. |
| Detekce pravidelného cyklu | Celá doba, po kterou impulzy přicházejí v pravidelném rytmu. | Čas cyklu od jednotek do desítek minut. |
| Doba sepnutí | Každá minuta, ve které byl signál alespoň chvíli sepnutý. | Stroje se signálem, který je sepnutý po celou dobu práce. |
Čas cyklu je doba mezi dvěma po sobě jdoucími impulzy ze stroje. V praxi se mu často říká takt stroje.
Výchozí vyhodnocení po minutách
Plantyst vyhodnocuje signál po minutách. Naměřený výrobní čas je součet všech minut, ve kterých zaznamenal aktivitu stroje, tedy alespoň jeden impulz.
U stroje s časem cyklu kratším než minuta přijde impulz v každé minutě, kdy stroj vyrábí, a naměřený výrobní čas odpovídá skutečnosti. Při delším čase cyklu může stroj vyrábět i v minutách, kdy nevyšle žádný impulz. Při výchozím vyhodnocení se tyto minuty do naměřeného výrobního času nezapočítají. Při patnáctiminutovém cyklu se tak započítá jen jedna minuta z patnácti a zjednodušená dostupnost vyjde přibližně 7 %, přestože výroba běžela nepřetržitě. Pro takové stroje je určená detekce pravidelného cyklu nebo měření doby sepnutí.
Alfa (čas cyklu 7 sekund) má souvislý graf a zjednodušenou dostupnost snižují jen dvě skutečná zastavení. Beta vyrábí bez přerušení jeden kus za 15 minut, a přesto má zjednodušenou dostupnost jen 6,7 %.
Vyhlazení krátkých mezer
Vyhlazení rozšiřuje výchozí vyhodnocení: do naměřeného výrobního času zahrne i minutu bez impulzu, pokud je před ní i za ní minuta s impulzem. Dvě a více minut bez impulzu za sebou se nezapočítají.
Například stroj s časem cyklu 90 sekund posílá impulz každou minutu a půl, takže mezi minutami s impulzem občas zůstane jedna prázdná. Výchozí vyhodnocení by ji nezapočítalo, vyhlazení ano. Při čase cyklu delším než dvě minuty už zůstávají prázdné dvě a více minut za sebou a vyhlazení nepomůže.
Vyhlazení ovlivňuje jen naměřený výrobní čas. Produkce se nemění.
Delta a Gama mají stejný signál s časem cyklu 90 sekund a stejný graf. Delta s výchozím vyhodnocením po minutách má zjednodušenou dostupnost 66,7 %, Gama s vyhlazením krátkých mezer 100 %.
Detekce pravidelného cyklu
Plantyst sleduje časy mezi impulzy. Pokud impulzy přicházejí v pravidelném rytmu, započítá do naměřeného výrobního času celou dobu mezi nimi. Nastavuje se nejdelší čas cyklu a povolená odchylka. Podrobně to popisuje článek Stroje s dlouhým časem cyklu.
Měření doby sepnutí
U měřené veličiny typu Čas sepnutí [s] se do naměřeného výrobního času započítá každá minuta, ve které byl signál sepnutý alespoň jednu sekundu. Rozhoduje tedy, jak dlouho je signál sepnutý, ne kolik přijde impulzů. Pokud zůstává sepnutý po celou dobu, kdy stroj pracuje, započítá se celá tato doba, ať jeden kus vznikne za minutu, nebo za hodinu. Podrobně to popisuje článek Měření doby sepnutí a počet kusů ze stejného signálu.
Epsilon měří dobu sepnutí: dopoledne souvislá práce, kolem poledne přerušovaný provoz. Do naměřeného výrobního času se počítá každá minuta s alespoň jednou sekundou sepnutí, i krátké špičky kolem 11:15 a 11:35.
Od naměřeného k reálnému výrobnímu času
Reálný výrobní čas vzniká z naměřeného výrobního času dvěma úpravami:
- Plánovaný čas. Pokud máte v Kalendáři naplánované směny, započítá se jen naměřený výrobní čas v době plánovaných směn. Bez kalendáře Plantyst počítá s provozem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Více v článku Plánovaná směna.
- Prostoje se snížením času produkce. Kód prostoje může mít nastavený příznak Snížení času produkce. V době takového prostoje se naměřený výrobní čas nezapočítá, i když stroj posílal impulzy. Hodí se například pro testování nebo seřizování. Příznak se nastavuje v pokročilém nastavení kódu prostoje, viz Pokročilé nastavení vlastností prostojů.
Příznak Snížení plánovaného času výroby reálný výrobní čas nemění. Snižuje plánovaný výrobní čas, se kterým se reálný výrobní čas porovnává.
Kde se výrobní čas projeví
- Online ukazuje u každé měřené veličiny zjednodušenou dostupnost za zobrazené období (v Online označenou jako Dostupnost). Je to poměr naměřeného výrobního času k zobrazenému období, bez ohledu na Kalendář a prostoje. Více v článku Metriky.
- Analytika pracuje s reálným výrobním časem. Dostupnost je v ní poměr reálného a plánovaného výrobního času, viz Klíčové ukazatele výkonnosti měřené veličiny.
Způsob vyhodnocení signálu u měřené veličiny nastavuje podpora Plantystu. Pokud si nejste jistí, který je pro váš stroj vhodný, kontaktujte Plantyst support.
Komentáře
0 komentářů
Prosím přihlaste se, abyste mohli napsat komentář.